Implementace EPBD IV přinese nové požadavky i příležitosti v oblasti energetiky budov

Evropská směrnice EPBD IV zásadně ovlivní budoucí podobu energetické náročnosti budov, renovací, energetického poradenství i práce s daty o spotřebách energií. Přestože měla být směrnice do českého právního řádu transponována do konce května 2026, tento termín se z více důvodů nepodařilo dodržet. Ministerstvo průmyslu a obchodu však na přípravě legislativních změn intenzivně pracuje.

Změny se budou promítat zejména do novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a do navazujících prováděcích vyhlášek. Současně má dojít také ke zlepšení transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2023/1791/EU o energetické účinnosti.

Dobrou zprávou pro vlastníky a správce budov je, že podle aktuálních informací nebude stát nikoho přímo nutit k zateplování nebo jiným stavebním úpravám budovy. To platí i pro nájemní budovy. Připravované změny však postupně vytvoří nový rámec, který bude mít významný dopad na plánování renovací, financování projektů, dotační podporu, energetický management i správu portfolia budov.

Renovační pasy budov jako nový nástroj pro plánování investic

Jedním z hlavních nových nástrojů mají být tzv. Renovační pasy budov. Ty by měly být implementovány do zákona č. 406/2000 Sb., pravděpodobně v rámci § 7.

Renovační pas má být individualizovaným plánem postupné renovace konkrétní budovy, který povede ke zlepšení její energetické náročnosti. Na rozdíl od PENB — průkazu energetické náročnosti budovy, který vychází zejména z výpočtového modelu, by měl Renovační pas více pracovat se skutečnou spotřebou energie.

Předpokládá se, že z PENB bude možné Renovační pas vytvořit, opačný postup však pravděpodobně možný nebude. Renovační pas by neměl být ze strany státu plošně povinný, v praxi se ale může stát důležitým podkladem při jednání s bankami, při žádostech o dotace nebo při dlouhodobém plánování investic do budovy.

Současně se počítá s tím, že Renovační pas může v některých případech nahradit doporučená opatření uváděná v PENB.

Zatím není finálně určeno, kdo bude moci Renovační pasy zpracovávat. Pravděpodobně se bude jednat zejména o energetické specialisty a vybrané autorizované osoby podle pravidel ČKAIT. Tato oblast bude dále upřesněna a lze očekávat také navazující školení.

Strategie renovace budov a analýza fondu budov

Důležitou součástí příprav je také Strategie renovace budov. Připomínky k této strategii je možné podávat do 13. května 2026. Následně má být návrh urychleně zpracován a odeslán Evropské komisi.

Oficiální verze strategie by měla být připomínkována v období září až říjen 2026 a do vlády by měla být předložena ke schválení v listopadu 2026.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí zároveň připravuje analýzu fondu budov, jejíž dokončení se očekává v červnu 2026. Tato analýza bude důležitým podkladem pro další nastavení opatření, povinností a finančních nástrojů v oblasti renovací budov.

Vznikne Databáze energetické náročnosti budov

Významnou novinkou má být také Databáze energetické náročnosti budov — DEN. Její spuštění se předpokládá do konce roku 2026.

Databáze by měla zahrnovat současný systém ENEX, energetické poradenství, monitoring spotřeb energií a další související agendy. Pro vlastníky, správce budov, energetické specialisty i poradenské společnosti půjde o klíčový nástroj pro evidenci, správu a vyhodnocování energetických údajů o budovách.

Novela zákona č. 406/2000 Sb. a nové vyhlášky

Implementace EPBD IV se promítne zejména do připravované novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Vedle toho se očekává také úprava nebo příprava řady prováděcích vyhlášek.

Změny by se měly týkat zejména oblastí:

energetického auditu, energetického posudku, energetických specialistů, kontrol klimatizačních systémů, kontrol otopných soustav, regulace vytápění a přípravy teplé vody, účinnosti rozvodů tepla a energetické náročnosti budov.

Praktický dopad těchto úprav bude záviset na finálním znění zákona i jednotlivých vyhlášek.

Nový standard budov ZEB

Nově má být definován energetický standard budov označovaný jako ZEB. Podle prezentovaných informací již přibližně 64 % novostaveb tento standard splňuje. U zbývajících staveb by splnění požadavků mělo znamenat navýšení investičních nákladů přibližně o 0,5 až 3 %.

Požadavky standardu ZEB se mají vztahovat na nově postavené budovy:

• od roku 2028 u budov veřejné správy,
• od roku 2030 u ostatních budov.

U renovací se předpokládá požadavek na dosažení zatřídění minimálně do kategorie C podle standardu ZEB.

Změny v průkazech energetické náročnosti budov

Změny se dotknou také PENB. Průkazy energetické náročnosti budov by měly být nově hodnoceny podle celkové primární energie. Součástí hodnocení má být také hodnota GWP — Global Warming Potential, tedy ukazatel dopadu budovy na emise skleníkových plynů.

Současně se očekává změna výpočtů a přeškálování tříd A až G. To může mít v praxi dopad na zatřídění jednotlivých budov oproti současnému stavu.

Předpokládá se také větší propojení PENB s katastrem nemovitostí. V budoucnu by tak mohlo být možné zjistit nejen energetickou náročnost konkrétní budovy, ale také datum platnosti PENB a tím i termín, kdy bude nutné průkaz obnovit.

Energetické poradenství, EKIS a energetické služby

Připravované změny se dotknou také systému energetického poradenství. Zatím není finálně vyřešeno, kdo bude moci působit jako energetický poradce a jak budou nastavena pravidla pro vznik a zánik tohoto oprávnění. Jednou z diskutovaných možností je cesta přes Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Změny se mají týkat také systému EKIS. Podle aktuálních informací budou moci EKIS provozovat firmy, které budou mít alespoň dvě kvalifikované osoby — jednu s oprávněním energetického specialisty a druhou s oprávněním energetického poradce.

Nově se mají zpřesnit také požadavky na firmy poskytující energetické služby. Ty budou muset splňovat kvalifikační požadavky a doložit minimálně 3 realizované služby za posledních 10 let. Oprávnění se bude obnovovat a při obnově bude nutné prokazovat realizované služby z posledních let.

Rozšíření povinností pro veřejné subjekty

Významnou změnou bude také nové vymezení veřejných subjektů. Doposud se povinnosti vztahovaly přibližně na 13 subjektů, nově by se jejich počet měl rozšířit na více než 10 000.

Tato změna může mít významný dopad zejména na veřejný sektor, obce, kraje, příspěvkové organizace a další instituce napojené na veřejnou správu. Lze očekávat, že právě u těchto subjektů poroste význam energetického managementu, evidence dat, platnosti PENB a systematického plánování renovací.

Co z toho vyplývá pro vlastníky a správce budov

Aktuálně se zatím nejedná o změny, které by měly okamžitý dopad na každodenní provoz budov nebo na současné povinnosti vlastníků. Je však zřejmé, že připravovaná legislativa výrazně ovlivní následující roky.

Dopad lze očekávat zejména v oblasti plánování renovací, financování projektů, dotační podpory, energetického managementu, práce s daty o spotřebách energií, přípravy PENB, auditů a posudků, ale také v požadavcích na veřejné subjekty a poskytovatele energetických služeb.

Pro vlastníky větších portfolií budov proto dává smysl začít s přípravou již nyní. Vhodné je zejména zmapovat aktuální stav objektů, platnost PENB, dostupnost dat o spotřebách energií, plánované investice a možnosti využití budoucích dotačních či finančních nástrojů.

Vývoj v oblasti implementace EPBD IV, novely zákona č. 406/2000 Sb., navazujících vyhlášek, Renovačních pasů budov a Databáze energetické náročnosti budov budeme dále sledovat a o konkrétních dopadech vás průběžně informovat.