
Rok 2025 se do historie moderní energetiky zapíše jako významný milník. Podle dat BloombergNEF bylo ve světě poprvé zprovozněno více než 100 GW nových bateriových úložišť. Konkrétně šlo o 112 GW výkonu a 307 GWh kapacity, což představuje meziroční nárůst o 48 %. Ještě před několika lety byla bateriová úložiště vnímána spíše jako doplněk k obnovitelným zdrojům. Dnes se z nich stává jedna z klíčových technologií pro stabilní, flexibilní a ekonomicky efektivní energetiku.
Tempo růstu je mimořádné. Bateriovým úložištím trvalo pouhé čtyři roky, než se jejich roční přírůstky dostaly z úrovně 10 GW nad hranici 100 GW. Pro srovnání, solárním elektrárnám trval podobný skok přibližně osm let a větrným elektrárnám zhruba patnáct let. To ukazuje, že akumulace energie vstupuje do fáze masového rozvoje podobně, jako se to v minulosti stalo u fotovoltaiky.
Největším trhem zůstává Čína, která se na nově instalovaném výkonu podílela přibližně 54 %. Druhé místo patří Spojeným státům s podílem kolem 16 %. Zajímavý vývoj je ale patrný také v Austrálii a Evropě, kde se baterie stále častěji využívají nejen u obnovitelných zdrojů, ale i jako samostatné prvky pro poskytování flexibility, vyrovnávání špiček a stabilizaci elektrizační soustavy. V Evropské unii bylo v roce 2025 instalováno 27,1 GWh nové bateriové kapacity, což znamenalo další rekordní rok a meziroční růst o 45 %.
Energetika se mění. Výroba elektřiny je stále více závislá na proměnlivých zdrojích, zejména fotovoltaice a větru. Tyto zdroje vyrábějí levnou elektřinu, ale ne vždy v době, kdy ji spotřebitelé nejvíce potřebují. Právě zde nastupují baterie.
Bateriové úložiště umožňuje elektřinu uložit v době přebytku a využít ji později, například ve večerní špičce. Provozovatelům sítí pomáhá vyrovnávat odchylky, firmám umožňuje lépe řídit spotřebu a domácnostem zvyšuje míru využití vlastní fotovoltaiky. U průmyslových podniků může baterie sloužit také jako nástroj pro snížení rezervovaného příkonu, omezení dopadů vysokých cen elektřiny nebo jako záloha při výpadcích.
Důležitá je i ekonomická stránka. S rostoucím podílem fotovoltaiky se stále častěji objevují situace, kdy je elektřiny v síti přebytek a její cena výrazně klesá. Naopak v době nedostatku může cena rychle růst. Baterie dokáže tyto rozdíly využít – nakupovat nebo ukládat elektřinu v době nízké ceny a dodávat ji v době vyšší ceny.
Baterie už nejsou jen „krabice na elektřinu“. Stávají se aktivním prvkem trhu. Mohou poskytovat podpůrné služby, flexibilitu, pomáhat s řízením odběrových špiček, zvyšovat energetickou soběstačnost a současně vytvářet nové zdroje příjmů.
Pro firmy, obce i veřejný sektor to znamená zásadní změnu v přemýšlení o energetice. Nestačí pouze vyrobit elektřinu. Stále důležitější bude umět ji správně řídit, ukládat a spotřebovávat v optimálním čase. Bateriové úložiště tak může být významnou součástí energetického managementu budov, průmyslových areálů, škol, nemocnic nebo městských energetických projektů.
Česká energetika stojí před stejnými výzvami jako zbytek Evropy. Roste instalovaný výkon fotovoltaických elektráren, mění se struktura výroby a roste potřeba flexibility. Bez akumulace bude stále složitější efektivně využívat obnovitelné zdroje a zároveň udržet stabilitu soustavy.
Baterie však nejsou univerzálním řešením pro všechno. Neřeší dlouhodobé sezónní ukládání energie a nenahradí všechny typy zdrojů. Jsou ale velmi vhodné pro krátkodobé vyrovnávání, denní cykly, řízení špiček a podporu sítě. Právě v těchto oblastech mají největší přínos a nejrychlejší návratnost.
Pro obce, města a podniky bude klíčové posuzovat bateriová úložiště ne izolovaně, ale jako součást širší koncepce. Tedy společně s fotovoltaikou, řízením spotřeby, dobíjecí infrastrukturou, komunitní energetikou a energetickým managementem.
BloombergNEF očekává, že růst trhu bude pokračovat i v dalších letech. V roce 2026 by mohly nové instalace dosáhnout 158 GW a do roku 2036 by roční přírůstky mohly překročit 300 GW. Hlavními důvody jsou klesající ceny baterií, rozvoj obnovitelných zdrojů, požadavky na stabilitu sítí a nové aplikace, například v datových centrech nebo v infrastruktuře pro elektromobilitu.
Energetika se tak posouvá od jednoduchého modelu „vyrobit a spotřebovat“ k modelu „vyrobit, uložit, řídit a optimalizovat“. Bateriová úložiště budou v tomto systému hrát stále významnější roli.
Rok 2025 proto nepředstavuje jen statistický rekord. Je to signál, že akumulace energie se stává standardní součástí moderní energetiky. Kdo s ní začne pracovat včas, získá nejen technickou výhodu, ale i větší odolnost vůči výkyvům cen, změnám trhu a požadavkům budoucí energetiky.